Tim proti Goliášovi

Před několika dny konečně padlo poslední kladívko v případu HPCSA v. Tim Noakes a profesor Noakes byl shledán nevinným. Což mě inspirovalo k napsání možná trochu neobvyklého článku do naší sbírky, jenž ale obsahuje informace, které vás budou zajímat.

Noakese budete znát jako jednoho z autorů Revoluce v opravdovém jídle a Super jídla pro superděti. Možná ale netušíte, že za své názory musel mnohokrát bojovat i v soudních síních.

Zdroj: www.businesslive.co.za // Photo: ESA ALEXANDER

 

Proti konvenčním radám

Pokud jste četli Super jídlo pro superděti, tenhle příběh budete znát, objevil se totiž v knize jako delší poznámka pod čarou.

LCHF stravování totiž není jediným bodem, kdy se Tim Noakes vydal proti radám běžně kolujícím mezi lidmi.

Celých 30 let zkoumal a upozorňoval na fakt, že u vytrvalostních sportovců není největším nebezpečím dehydratace, ale naopak příliš velký příjem tekutin během vytrvalostního tréninku.

Kolem roku 1991 měl pro svou teorii i vědecké důkazy, vysvětlení a na jejich základě potom vznikla i jeho kniha Waterlogged, kterou vydal v roce 2012. Ještě před jejím vydáním ale o tématu veřejně mluvil a využíval všech možných platforem.

Opozice dlouho ticho nezůstala. Nejhlasitěji se samozřejmě ozýval průmysl s iontovými a jinými nápoji pro sportovce (který měl zatím výdělky blízko 2 miliard ročně jen z amerických prodejů).

Boje konečně utichly kolem roku 2015 a Noakesovy názory ohledně hydratace pro sportovce jsou už dnes součástí běžně dostupných rad.

Společnosti trvalo přijetí jeho rad déle než 30 let. 30 let bojů a přesvědčování, než se podařilo zlomit do té doby neproniknutelnou bariéru konvenčních odborných rad.

Ten největší boj ale Noakese teprve čekal.

 

Vše začalo na Twitteru

Zní to vcelku vtipně, ale tahle sociální platforma má moc. Na to, že Twitter dával uživatelům možnost vyjádřit se jen ve 140 znacích (dneska už je to 220), zvládl v mnoha případech rozvířit velké bitvy. Jednou takovou je právě další tažení proti prof. Noakesovi.

V únoru roku 2014 zveřejnila jedna jihoafrická matka svůj dotaz ohledně toho, jestli je LCHF pro kojící matky zdravé, bála se mléčných produktů a květáku a jejich vlivu na její miminko. Profesor Noakes jí na twitteru odpověděl, že miminko nekonzumuje dané potraviny, ale jen výživné mateřské mléko s vysokým obsahem tuku a klíčem je po kojení přecházet na LCHF stravu.

Na druhý den se do konverzace přidala Claire Julsing Strydom, tehdy předsedkyně Asociace dietetiků Jihoafrické republiky (ADSA). Očividně rozhořčená poslala odpověď velkými písmeny hlásající, že to Tim Noakes přehnal, jak si může dovolit dávat takové rady a že se chystá vznést stížnost k HPCSA (Rada zdravotnických povolání Jihoafrické republiky).

Což také udělala a tato stížnost odstartovala řadu stání proti Noakesovi. Stání, která se obvykle konají jen v případě doktorů, kteří zneužívají svou praxi nebo nějakým způsobem ubližují svým pacientům.

 

Lékařská licence v sázce

Tento případ a s ním spojená stání měla posoudit jedno – jestli si může prof. Noakes ponechat svou lékařskou licenci, nebo bude zbaven možnosti praktikovat medicínu. A zároveň možnosti radit lidem na Twitteru.

V době, kdy případ začínal, už Tim aktivně medicínu nepraktikoval. Pokud by tedy chtěl, stačilo zrušit svou registraci doktora medicíny a daný úřad by nad ním ztratil jurisdikci.

Z výše zmíněných poznámek o jeho třicetiletém boji proti konvenčním radám pro sportovce je vám asi už teď jasné, že se nehodlal vzdát ani tady. Věřil svým (i jiným) vědeckým závěrům o low-carb stravě a rozhodl se procesu postavit čelem a riskovat svou pověst.

Vedl ho k tomu i fakt, že v tu chvíli už byl proces veřejný. Problém začal veřejně – na twitteru – a v následných měsících (a potažmo i letech) si získal velkou pozornost médií a veřejnosti. Představoval tedy i velkou šanci na dokázání chyb v medicíně i nutričním poradenství a tím pádem posunutí rad, za kterými Noakes stojí.

Čehož si byla vědoma i samotná HPCSA, a tak následovaly mnohé méně okaté i očividnější kroky, které podstupovala, aby se pokusila Noakese shledat vinným (jako obsazení nevhodných kandidátů do pozice porotců).

Celá situace tak trochu připomíná inkvizici snažící se Noakese umlčet v zájmu velkých korporací potravinářského a farmaceutického průmyslu. Už dlouhá léta je jim trnem v oku.

Během procesu např. vyplavaly na povrch různé informace usvědčující obě organizace řešící stížnost – např. fakt, že Claire Strydom chystala plán podání stížnosti na Noakese s jiným výživovým poradcem ještě před oním “inkriminujícím” tweetem.

Nebo například to, že jedním ze sponzorů ADSA je i firma vyrábějící cereálie, Kellog’s. Claire Strydom ale pod přísahou uvedla, že činy a postupy organizace její sponzoři neovlivňují…

 

Fotka od: Gallo Images / The Times / David Harrison

 

Rozsudek, odvolání a další rozsudek

Loni v dubnu už to vypadalo na světlé zítřky, když byl Noakes shledán nevinným. HPCSA se nicméně odvolala a začalo odvolací řízení. Byla jmenována nová porota a proces pokračoval.

HPCSA si trvala na tom, že Tim Noakes představuje ohrožení pro veřejnost a jeho tweety by neměly být umožněny. Jeho ohrožování obecné veřejnosti prý nebylo v soudním procesu dostatečně zdůrazněno, proto bylo potřeba situaci znovu přezkoumat.

Nejdříve šlo o nebezpečné rady, vše se překlonilo do roviny etického přestupku.

Před několika dny ale konečně padl finální rozsudek a předchozí verdikt vstoupil v platnost. Tim Noakes je nevinný.

Noakes sám argumentoval, že pokud by on měl zákaz odpovídat a podávat doktorské rady na Twitteru, stejné by muselo platit pro všechny ostatní doktory, kteří tuto platformu běžně používají k odpovědím na kontroverzní lékařská témata.

Soud došel k závěru, že ani jedna strana není 100% přesvědčena o tom, co je pro dětskou výživu nejlepší a mohou tak své rady zakládat na výzkumu a letech praxe. Což je přesně to, o co Tim Noakes usiluje.

A mimochodem, pokud vás celý případ zajímá i s jeho detaily a dopad na Noakesův profesní i osobní život, doporučuji k přečtení jeho knihu, na které se podílela novinářka Marika Sboros, The Lore of Nutrition.

 

Co teď?

Tento proces je u konce a sám Tim pronesl, že tím spadla velká tíha z jeho beder. Jednak si udržel svou pověst i pod tíhou veřejného lynčování, které podle mého názoru ještě ani zdaleka nekončí.

Low-carb strava byla částečně očištěna, ale svých odpůrců má ještě dlouhé řady. Úpravy jednotlivých národních stravovacích pokynů sice pomalu postupují tím správným směrem, ale ještě stále nejsou všechny rady součástí konvenčních pokynů.

A stejně tak dlouhou cestu mají před sebou ještě lidé – vlastně my všichni. Jelikož jsme dlouhá desetiletí žili v určitém přesvědčení a pokud vám někdo vtlouká do hlavy rady dostatečně dlouho, stanou se vaším přesvědčením. A to je těžké zlomit nebo změnit, protože náš vlastní mozek má rád jistotu a mnohem lépe přijímá nová fakta, pokud jsou v souladu s naší vlastní vírou. Ale o tom možná někdy příště.

Budoucnost lidského stravování je zase o malý krůček blíže lepším zítřkům.

Tim Noakes začal veřejně obhajovat low-carb stravování v roce 2010. Moje jediná naděje je tedy taková, že to snad nebude trvat 30 let, ale umoudříme se rychleji.